Kvasinky
Pivovarské kvasinky jsou nedílnou součástí při výrobě piva. Jsou to jednobuněčné mikroorganismy, pro výrobu piva se pěstují dva základní druhy.
Saccharomyces carlsbergensis – nejrozšířenější, určené pro spodní kvašení při teplotě 6 až 8 °C. Kvasinky se shlukují a klesají ke dnu. Na dně nádoby vytvoří pevnou sedlinu.
Saccharomyces cerevisiae – určené pro svrchní kvašení při teplotě 10 až 25 °C. Používáno dříve(do 19 století), následně se rozšířilo výše uvedené spodní kvašení.
Vědci se domnívají je kvasinky se používali již v době neolitické. Vede je k tomu doměnka, že pravěcí lidé se zabývali výrobou nádob na víno. To znamená, že museli kvašení využívat.
Rozšíření používání kvasinek ve velkém začalo v 19. století, kdy vznikaly velké pivovary. Běžně se kvasinky využívají v potravinářském průmyslu k výrobě pečiva a mléčných výrobků
Kvasinky obsahuj dobře stravitelné bílkovin, cukry a zejména komplex vitamínu B, zvláště pak pivovarské kvasinky. Lze je využít při léčbě nervových onemocnění , nebo zánětlivých kožních chorobách. Také se mohou využívat při poruchách zažívacího traktu a jaterních chorobách.
Kvasinky z rodů Saccharomyces, Kloeckera, Torulopsis způsobují kvašení alkoholové, octové, mléčné, máselné a propionové. Rozdělují se podle rozložení kvasinkové kultury a vývinu plynu na svrchní a spodní.
V potravinářství se sušené kvasinky používájí k obohacování krmných směsí. Důvodem je velký obsah obsah karotenoidů.