Pivovarnická tradice v Krásném Březně nedaleko Ústí nad Labem sahá do roku 1249, kdy město získalo právo várečné. Existenci pivovaru v Krásném Březně, neboli v Březnici, potvrzuje odběratelská smlouva z roku 1510 a od roku 1642 tu pak existoval šlechtický pivovar.

Podle historika z ústeckého muzea, Václava Houfka, nejstarší měšťanský pivovar v Ústí stával v Pivovarské ulici a fungoval do konce 19. století. „V roce 1893 získal Spolek právovárečného měšťanstva šlechtický pivovar v Krásném Březně a od roku 1903 může užívat císařskou orlici a titul Dvorní dodavatel.“

Dodávali totiž pivo na císařský dvůr do Vídně a dalším korunovaným hlavám. Císař František Josef I. pak svolil, aby se pivo, které v Ústí ochutnal, na památku jeho návštěvy jmenovalo Kaiser–Bier.

Tomuto pivu se pak dostalo mnoha poct, například na průmyslové výstavě roku 1903 arcivévoda Karel Ferdinand, protektor výstavy z panovnické rodiny, zdůraznil, „… že je stejně dobré, jako plzeňský Prazdroj,“ napsal v jedné stati ústecký archivář Vladimír Kaiser.
Ten také ve stejném textu připomněl, že když se v srpnu 1906 v Karlových Varech léčil anglický král Edvard VII. s manželkou, tak si vyžádal k pití výhradně Kaiser–Bier.

V roce 1913 pivovar vařil a prodával celou řadu pivních značek. Kaiser–Bier, Ústecké měšťanské, 14° Regenerátor, Doppelbock, 11° Ležák, 12° Exportní. „Po Plzni a Budějovicích patřil k nejsilnějším exportérům v zemi,“ popsal to historik Houfek. „Záhy také zlikvidoval skoro všechny malé pivovary v okolí.“

Po válce, roku 1945, stát pivovar zkonfiskoval a vyhlásil nad ním národní správu. V roce 1967 si pivovar registroval značku Zlatopramen. V roce 1992 pivovar přešel do soukromých rukou jako Akciová společnost Ústecké pivovary. V roce 1997 se stal součástí skupiny Drinks Unionu, kterou v roce 2008 ovládla pivovarnická skupina Heineken, který výrobu piva přesunul z Krásného Března do nedalekého Velkého Března.