Na světě i v České republice existuje skutečně velké množství různých piv. Od klasických tradičních nabídek až po limitované edice a speciály. Piva mohou být přitom dodávány v sudech, skleněných lahvích, plechovkách a nakonec také v PET lahvích. Piv existuje tak velké množství, že je třeba se na tuto kategorii zaměřit mnohem blíže.  

V České republice se pivo všeobecně považuje za mírně alkoholický nápoj, který je typický pro své chmelové aroma. V zahraničí je možné spojovat pivo s kukuřicí či rýží, ze které se též běžně vyrábí. Podle bývalé vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb. se pivem rozumí následující nápoj: „Pivem se rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, chmelových hlávek, upraveného chmele, nebo chmelového extraktu, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu, slad lze do výše jedné třetiny nahradit cukrem nebo extraktem ječného šrotu, upraveného ječmene, rýže nebo kukuřice.“


 Pivo je možné třídit hned z několika různých parametrů, a to dle:

  • Kvašení
  • Stupně
  • Obsahu alkoholu
  • Barvy
  • Hořkosti

1. Kvašení

Piva při kvašení je možné rozdělit na:

  • spodně kvašené (Ležák)
  • svrchně kvašené (Ale)

 Spodně kvašené pivo – Ležák

Jde o nejoblíbenější způsob kvašení v České republice i na celém světě. Pojmenováním LEŽÁK se označuje způsob kvašení v chladu. Výstižněji řečeno, že pivo leží v chladu. Piva tohoto typu jsou kvašená při nižších teplotách než svrchně kvašená piva. V dřívějších dobách se tato piva vyráběla vždy, zejména však v zimních obdobích, kdy byl dostatek ledu. Kvašení probíhá obvykle mezi pěti a devíti stupni Celsia. Poté jsou tekutiny skladovány v též nízkých teplotách, nejlépe kolem bodu mrazu.

Pozn. redakce: Spodně kvašené pivo nabízel v 15. století Žatecký pivovar. Hlavní rozvoj spodně kvašených piv na českém území však nastal až po roce 1840. V této době jej začal vařit Vojtěch Wanka v pražském pivovaru u Primasů.

Svrchně kvašená piva – Ale

Tato piva se vyznačují tím, že kvasí při vyšších teplotách než spodně kvašená piva. Kvašení probíhá při teplotách patnáct až dvacet pět stupňů Celsia. Ke kvašení se využívají kvasnice, jejichž hlavním účelem je stoupat do horní části pivovarské spilky, tedy kvasné nádoby. Tato metoda se uplatňuje zejména za území Velké Británie a má zde již dlouhou tradici.


 

 Stupeň

Každý ví, že před tím, než si objedná své pivo, musí uvést, po kolika stupňovém pivu touží. Stupňovitost proto vyjadřuje procento extraktu původní mladiny vyjádřenou v procentech (% EPM). Jde o uvedení procent v uvařeném pivu. Je nutné vědět, že v žádném případě nejde o vyjádření obsahu alkoholu.

 Mladinou se rozumí extrakt, který vzniká v jedné fázi výroby piva. Mladina prochází chmelovarem a připravuje se ke kvašení v pivovarské spilce. Mladina je průběžně kontrolována a měřena. Měří se množství cukru v extraktu. Údaj je následně vyjádřen v hmotnostních procentech.

 Příklad výpočtu: Pokud u vzorku 2000 mililitrů mladiny zjistíme 200 gramů rozpuštěných cukrů, odpovídá výpočet podílu extraktu 10 %. 

 Značení piva podle stupňovitosti:

  • Lehké pivo

obsahuje max. 7, 99 % EPM

  • Výčepní pivo

rozmezí 8 až 10, 99 % EPM

  • Ležák pivo

rozmezí 11 až 12, 99 % EPM

  •  Speciální pivo

13 % a více EPM

  • Porter pivo

18 % (tmavá barva)


Obsah alkoholu

Každé pivo má určitý obsah alkoholu a podle tohoto obsahu získává tekutina svůj název:

  • Nealkoholické

maximálně 0, 5 % alkoholu

  • Mírně alkoholické

max. 1, 2 % alkoholu

 

Orientační obsah alkoholu v konkrétních pivních produktech:

  • Svijanská desítka 10 ° obsahuje 4 % alkoholu
  • Svijanský fanda 11 ° obsahuje 4,8 % alkoholu
  • Svijanský rytíř 12 ° obsahuje 5 % alkoholu
  • Kvasničák 13 ° obsahuje 6 % alkoholu
  • Svijanský kníže 13 ° obsahuje 5, 6 % alkoholu
  • Baron 16 ° obsahuje 6, 5 % alkoholu
  • Svijanské fitness obsahuje 3, 2 % alkoholu

Barva

Pivo lze dělit také dle barvy a to na:

  • Světlé
  • Polotmavé
  • Tmavé

V případě spodně kvašených piv by mělo platit, že čím je pivo tmavší, tím sladší by měla být jeho chuť. U svrchně kvašených piv zmíněná poučka však neplatí. Barvu a chuť piva přitom ovlivňuje karamelový slad. Barvu piva lze měřit dle použití barevné škály. Barva se měří v jednotkách EBC či SRM.

Škála EBC dosahuje číselných hodnot od 4 do 138, přičemž například pivo značky Pilsner Urquell dosahuje hodnoty 8, Porte hodnoty 57 a pivo Imperial Shout se vyznačuje hodnotou 138.


Hořkost

Právě hořkost je u piva zcela zásadní a nejdůležitější složka. Hořkost je určena použitím ušlechtěných chmelů. Hořkost je přímo závislá na obsahu izosloučenin chmele. Tato schopnost chmele, udělat pivo hořkým s rostoucí teplotou klesá.

 Příkladem jsou třeba hořké americké chmely, které dosahují i hodnot vyšších než 15 %, zatímco žatecký poloraný červeňák obsahuje pouze kolem 3 % alfahořkých kyselin. Hořkost se tradičně měří v jednotkách IBU (International Bittering Unit) nebo EBU (European Bittering Unit). České ležáky obsahují kolem 30 IBU, zatímco britské bittery mají obvykle kolem hodnoty 40 IBU.