Velký růst počtu minipivovarů v posledních letech neminul ani mělnicko ve středních Čechách. Dle našich odhadů překonal počet minipivoarů číslo 30.  A jejich počet má podle odborníků dále stoupat.

Minipivovary sice nemohou počítat s výhodami, které přináší rozsáhlá výroba zavedených značek, pivaři ale rádi objevují nové chutě, a tak pátrají po pivních speciálech bez ohledu na vyšší ceny.

Některé z malých pivovarů se vracejí k dávným receptům, často i stovky let starým, jiné sázejí na zvláštní příchutě.

Mladoboleslavský minipivovar Slepý krtek, který vaří pivo už sedmý rok v prostorách bývalého nádraží v Ujkovicích, nabízí podle sládka Marka Havlase piva s příchutí kávy nebo medoviny. Zvláštní bylinnou třináctku zase ochutnali loňští návštěvníci Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena na Mělnicku, kde se vařilo pivo už ve druhé polovině šestnáctého století.

Dlouhou historii má za sebou i mladoboleslavský pivovar Podkováň. Psát se totiž začala už v patnáctém století. Podle jednatele firmy Antonína Červeného tehdy pivovar postavil mezi lesy v údolí Strenického potoka Bohuš z panství Kováně spolu s neznámými mnichy. Dvakrát za rok na to pivovar vzpomíná velikonočním a vánočním speciálem, vařeným přesně na stupňovitost 14,34, což odpovídá letopočtu jeho založení.

Mouřenín, Vopičák i Brtník

Pivaře baví i neobvyklé názvy piv z minipivovarů. V Kounicích nedaleko Českého Brodu si mohou pochutnat na tmavém čtrnáctistupňovém Mouřenínovi, mělnický minipivovar Němý Medvěd vaří dvanáctku Brtníka, jedenáctku Medvěda z Vídně nebo desetistupňového Vopičáka, malý pivovar v Mlékojedech u Neratovic těší hosty čtrnáctistupňovým Kabrňákem a osmi-stupňovým Kabrňáčkem.

Všechny minipivovary se snaží jít svou cestou, lišit se od dalších pivních firem.

Na Nymbursku je zatím oficiálně evidován jediný minipivovar, v městysu Kounice nedaleko Českého Brodu. Ačkoli první zmínky o něm pocházejí 16. století, na začátku 20. století pivo přestal vyrábět a znovu se výroba rozeběhla po stavebních úpravách před pěti lety. Tehdy byla v létě uvařena první novodobá várka Kounického ležáku. Podle spolumajitele pivovaru Karla Klusáčka se od té doby výstav piva každý rok zvyšuje.

„V letních měsících jedeme na plnou kapacitu, vaříme až devadesát hektolitrů piva měsíčně. Více už objem výroby zvyšovat nechceme,“ říká Karel Klusáček.

Jeden druh chmele

Českým unikátem je výroba piva s označení druhu Single Ale. „To znamená, že se při výrobě tohoto piva používá výhradně jeden druh chmele. Využíváme vždy český slad, ale chmel může být z Nového Zélandu, Japonska i odjinud. Ale pouze jeden druh,“ vysvětluje Karel Klusáček. Takových originálů už v Kounicích vyrobili čtrnáct druhů, aktuálně je v nabídce patnáctistupňová Motueka.

Jinak tam čeká pivní fanoušky klasický světlý dvanáctistupňový ležák, tmavý čtrnáctistupňový Mouřenín nebo polotmavý speciál Rauch. Pro pivo si jezdí zákazníci z celého Česka přímo do pivovaru, vlastní distribuční síť Kouničtí nemají.

Nadšeným pivařům nevadí při objevování chutí cestování. Zamířit mohou například na Mladoboleslavsko, kde ochutnají pěnivý mok ve dvou minipivovarech. Pivovar Podkováň, jehož začátky sahají až do patnáctého století, má podle jednatele firmy Antonína Červeného v sortimentu desítku světlou i tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát za rok i čtrnáctku.

Ve druhém mladoboleslavském pivovaru Slepý krtek v Ujkovicíc se stará o vaření piva Marek Havlas, vyučený sládek. „Nejdříve jsem vařil pivo v malém množství v hrnci jen pro sebe. Po letech jsem založil minipivovar,“ vypráví. Jeho pivo lze ochutnat výhradně na pivních festivalech nebo v některých specializovaných pivnicích. Možná právě proto ho pivaři přesvědčují, aby otevřel hospodu. Je to prý otázkou času.

Rád ale naučí další zájemce při kurzech vaření piva správnou technologii. „Snažíme se jim předvést výrobní postup, aby se vyvarovali chyb a zapamatovali si nejdůležitější body. Díky tomu bude pivo poctivé,“ dodal sládek.

Na Mělnicku najdou milovníci pěnivého moku čtyři minipivovary. Nejstarší z nich je Parostrojní pivovar v Lobči u Mšena, který zachránili manželé Pavel a Jana Prouzovi. V minulém roce tam uvařili bezmála dvanáct set hektolitrů piva. Vedle jedenáctistupňového ležáku mezi nimi byla byla například anglická a americká piva typu Ale, černá irská piva typu Stout a belgická piva. Zajímavostí bylo belgické klášterní Ale nebo bylinné pivo Gruit 13.

Zdroj:Denik.cz